Činnost lapače spor
Monitoring hustoty spor Leptosphaeria maculans a L. biglobosa ve vzduchu je probíhá nepřetržitě v období od 1. září do 30. listopadu (podzim) a od 1. března do 31. května (jaro) za pomoci sedmidenních lapačů spor (výrobci: Burkard Manufacturing Inc., UK a Lanzoni, Itálie). Lapače aktivně nasávají vzduch (10 m3/h) dohromady se vznášejícími se sporami a pylem, které jsou zachycovány uvnitř lapače na pásku pokrytou vazelínou. Páska je fixována do hodinového bubnu, který se otáčí rychlostí 2 mm/h. Po uplynutí jednoho týdne je páska z bubnu odstraněna a rozdělena na díly o velikosti 48 mm. Každý z nich představuje 24 hodin činnosti lapače. Pozorování pásky pod mikroskopem může určit, kdy přesně (den i hodina) byly ve vzduchu přítomné spory. Na základě známé a konstantní rychlosti proudění je možné přesně odhadnout koncentraci spor v 1 m3 vzduchu. V grafu hodnota 1 (osa Y) znamená, že v 1 m3 vzduchu byla v daný den (osa X) 1 spora; hodnota 100 znamená, že v daný den bylo v 1 m3 vzduchu 100 spor. Objemový sběrač vzorků zachycuje spory různých druhů hub i různé pyly. Spory L. maculans a L. biglobosa mají specifický tvar a přesnou velikost, tudíž jsou snadno rozpoznatelné mezi ostatními sporami. Askospory obou druhů rodu Leptosphaeria jsou podobné, proto je nemožné určit druh pomocí mikroskopického pozorování (spory mohou patřit k jednomu ze zmíněných druhů nebo k oběma druhům v různých poměrech).
Umístění lapačů spór v Polsku:

10 lapačů bylo umístěno v regionech intenzivního šlechtění řepky po celé zemi:
  1. Pomořanský region (stanice pro testování odrůd v Rarwino u Kamien Pomorski);
  2. Pomořanská jezera (stanice pro testování odrůd v Radostowo u Tczewa);
  3. Mazury a Východní Varmia (Agro Fond Mazury v Drogoszi);
  4. Velkopolsko (Ústav genetiky rostlin PAV v Poznani);
  5. Mazovy (stanice pro testování odrůd v Glebokie u Kruszwici);
  6. Sudetské Podhůří – Dolní Slezsko (stanice pro testování odrůd v Tarnow u Zabkowice Slaskie);
  7. Jižní část Opolského kraje (Komerční firma “Arenda” v Charbielinu);
  8. Lubuskie – kraj Dolní Slezsko (Ústav ochrany rostlin, oddělení v Sosnicowice u Gliwic).

  1. Karpatské Podhůří a Krakowský region (Krásné u Rzesowa a katedra Agrobiologie a Ochrany životního prostředí Univerzity v Rzesowě);
  2. Lublinský region (Ústav pedologie a pěstování rostlin v Pulawách).

Prostorový rozsah prognózy každého lapače je určen na základě klimatických regionů Polska (Wiszniewski and Chelchowski, 1987). Tam, kde jsou dva lapače ve stejném regionu nebo kde jsou umístěny na hranici dvou nebo více regionů, pak můžeme určit korekce co se týče klimatu dané lokality.

 

Monitoring dozrávání pseudothecií

Plodničky houby se dělí na pyknidy (anamorphní stadium, vytváří se pyknospory) a pseudothecia (teleomorphní stadium, vytváří se askospory). Pyknospory nejsou schopné infikovat rostliny pěstované na jiných polích, zatímco askospory vytvářené v pseudotheciích jsou uvolňovány po dešti a mohou infikovat rostliny řepky na velké ploše. Pseudothecia jsou rozdělena do pěti skupin podle zralosti A-E a mezi nimi je nejinfekčnější skupina D s 8 plně zralými askosporami v každém vřecku. Ze 44 lokalit je 10 míst určeno pro sledování dozrávání pseudothecií, čemuž odpovídá umístění askosporových lapačů, ostatní místa pro monitorování zrání pseudothecií jsou rozmístěna v jiných částech nebo na hranicích klimatických regionů.
Monitoring zahrnuje 45 lokalit ve všech krajích Polska:

  • Dolní Slezsko: Tarnow, Zloty Potok
  • Kujavia a Pomořansko: Glebokie, Naklo
  • Lublinský region: Bezek, Lesniowice, Pulawy
  • Gorzowský region: Malyszyn, Szprotawa, Świebodzin
  • Lodzský region: Koscierzyn, Maslowice, Annoslaw, Walewice
  • Krakowský region: Wieliczka
  • Mazovy: Radom, Radzikow, Siedlce
  • Karpatské Podhůří: Krasne
  • Suwalki region: Lyski, Suwalki
  • Pomořansko: Radostowo
  • Horní Slezsko: Sosnowiec, Sosnicowice, Zawada, Zory
  • Swietokrzyskie region: Modliszewice
  • Warmia a Mazury: Biala Piska, Drogosze, Warkały
  • Velkopolsko: Baborowko, Bielawy, Cerekwica, Jerka, Pawlowice, Dolaszewo, Poznan, Strzalkowo, Szczodrzykowo
  • Západní Pomořansko: Szczecin, Rarwino

Výsledky, týkající se dozrávání pseudothecií v regionech Swietokrzyskie a Horní Slezsko, jsou zobrazeny jako body na mapě v oddíle „Aktuality”. Riziko onemocnění rakovinou stonků při pěstování řepky vzniká tehdy, jestliže se vyskytují pseudothecia skupiny D. Monitorování dozrávání pseudothecií se účastní soukromé osoby, které nám poskytují přístup na svá pole a zahrady, experimentální stanice Výzkumného centra pro zkoušení odrůd, Šlechtitelská stanice Strzelce (stanice Malyszyn), zkušební stanice Institutu genetiky rostlin Polské akademie věd, Výzkumné centrum pro zemědělství a lesnictví, Institut pedologie a pěstování rostlin, ekologická stanice Univerzity Adama Mickiewicze stejně jako obchodní zemědělská centra v regionech Mazovia, Swietorzyskie a Lodz.